Únor 2008

Nový vzhled

29. února 2008 v 21:41 | Hanyou |  Já a moje kecy, kecy, kecy, kecy
Zdarec!
Já vím, měla jsem napsat pokráčko Iníka, ale rozhodla jsem se, že to bude každou sobotu večer. Jak jste si jistě všimli, je tu nový vzhled Neko Moon. (Dělala to sama, koukněte na tu otřesnou kvalitu!)
Kromě připitomělých hlášek mého mozku (Blééé!) mám pro vás nějaké novinky:
1) Povídky budou pod perexem a také nějaké recenze nebo články.
2) Konečně se dostanu k nějakým videjkům -ai
3) přidám sem některá moje TOP-SECRET!!! dílka, která píšu doma (A která neukazuje ani svým rodičům, protože se stydí!)

Takový menší vzkaz pro Wikiss: Míň školy a hodně internetu a povídek na opravu!

PS: Tak jsem tě trumfla o 2 články! :-P

Ze školy

29. února 2008 v 21:41 | Hanyou |  Hlášky
Učitelka nám rozdala papíry na procvičování s větama. Kouknu na první stránku-prázdno. Kouknu na druhou stránku-prázdno. Kouknu na první stránku...
Já: "Paní učitelko, vy jste mi dala kouzelný papírek!"
Učitelka: "A ty ho nechceš?"
Já: "No, jestli chcete, tak tam napíšu ty věty, ale bude to kouzelným ingoustem."
Učitelka: "Jenom si pojď hezky pro nový papír a potom na něj naperuj psaním ty věty."

Učitel: "Takže, napište si charakteristiku k nezaměstnanosti."
Honza: "Česká republika-běžná věc..."
Učitel: "A Čechův denní chléb."
Vilda: "Ste říkal nezaměstnanost, né?"

Učitel: "Vyjmenujte mi příklady výroby z této látky."
Alča: Vykulí oči a vzdychne "Kondom!"
Učitel: se zasměje "Dobře a jiné?"
Eli: "Kondomy s... výplní!"

Eli: "Ty vole, průser!"
Někdo: "Zase v Hošticích vyměnili kazety?" (Odkaz na Slunce seno)

Já: "Když potom přidáš převod zlomku x lomeno y krát b a celé to odmocníš, vyjde ti kvadratický přesmyk, který potom s témhle vzorečkem vydělíš a pak převedeš přes Heron."
Viva: "To je ale pí*ovina!"
Já: "Sláva! Už ´sto pochopila!"

Učitelka: Celé třídě "A co myslíte, že by se stalo, kdybychom neměli poslance a senátory?"
Já: "Kalba a grupáč!"

Učitel: "A přes co to vypočítáme, když chceme vědět stav komprelice?"
Já: Naštvaná, že mi nevyšel postup "Seru na to!"
Učitel: "Správně! Přes serventonův výpočet!"

Text v němčině: Dříve se dojilo ručně, nyní máme tyto šikovné mašiny na mléko, které podojí krávy mnohem rychleji.
Někdo: Překládá do češtiny "S rukama od mléka..."

Text v němčině: Když přiletěl, políbil jí a šťastně ji objal kolem ramen.
Hani: Překládá "No, že jí tam v letadle zahnul, né?"

Text v němčině: Schweines předělal texty.
Já: Překládám "Zprasil dokumenty." (Schwein=prase)

Já: "Ich Habe zwei Meerschwein." (Mám dvě morčata)
Káťa: "Ty máš doma kapustňáky?"

Učitel: Povzbuzuje mě při zápasu ve volejbale "Do toho, prcku!"
Já: Nestihnu míč "Ne-ří-kej-te-mi prcku!!!" Zuřím jako postavička v manze (Zdvižená pěst připravená k plnému zásahu)
Učitel: Po zápase "Ale to jsem nevěděl, že se něco tak maláho dokáže tolik vztekat."
Já: "Tak to ste mě ještě neviděl doma!"
Učitel: "Ježišmarjá! Vzteká se to a ještě na táboře to vyjedlo celou kuchyň!"

Někdo mi prstem přejede po zádech. (Taky se napřímíte a má to na vás NĚJAKÝ účinek?)
Já: "Debile!"
Učitel: "Tak sory, no!"

Učitelka: "Tak si sedněte."
Já: "Chrmmm!"
Učitelka: "Věruš, vstávejte!"
Já: Ospale "Jo... Krrrrrrrrrrrrr..."

Učitelka: "Takže nemáš tam žádné příbuzné."
Já: "Jo (ano, nemám tam žádné příbuzné), teda ne (ne, nemám tam žádné příbuzné), ne, jo! ARGH!!!"

Kreslím manga holčinu.
Učitelka: "To je hezké!"
Já: "Děkuju."
Učitelka: "Je ti podobná."
Na další hodině
Učitel: "Ukažte, to je pěkný."
Já: S předtuchou "Děkuju."
Učitel + já: "Je ti podobná."


Z učňáku:
Učitelka: "Tak kdo se tam hlásí?"
Honza: "Já...trová paštika!"

Klára: "Já to nějak nechápu."
Já: "To je jednoduchý. Představ si tři holky. Jmenují se stejně, mají stejného přítele a každá má jiný osud. A teď vezmeš ty jejich osudy, rozkouskuješ je a pak je poskládáš různě dohromady."
Klára: "?!? Jo, ty jsi chtěla říct, že mám napsat o třech holkách a různě mezi ně rozdělit jejich životy!"
Já: "Hm, anbo tak, no..."

Já: "Co uděláš, když tu máš slovo vyniknout?"
Leni: "No napíšu po v měkký."
Já: "Ne, máš tam předponu vy- to znamená, že tam bude tvrdý. Další tu máš viset."
Leni: "Předpona vy- tvrdé!"

Než skončí měsíc...

28. února 2008 v 16:20 | Hanyou |  Já a moje kecy, kecy, kecy, kecy
...sirény zapějí svou píseň a naše cesty se rozdělí.

No, konec poezie a dáme se do toho! O co zas jde? Hanyou se cítí mizerně, protože němčina jí slušně řečeno se*e a taky jí štve matika.
Ačkoliv jsem vás varovala, že jsem největší tupec na světě, teď mám možnost si vyžádat zápisek do Ginesovky. Schválně jsem si do vzorečku napsala jak se to má přesně počítat. A hádejte co? Jasně! Hanyou to zas zmrvila! Y_Y,
A němčina? Dneska nás zase učitelka tak popletla, že jsme se do svých úkolů zapletli a ona nám dala další úkol, že tenhle nestojí za nic. Z toho pro Hanyou plyne: 2 cvičení navíc, naučit se 203 slovíček a zkusit aspoň trošínku pochopit stavbu minulého času... Eh, to je poděs!

No nic, matika se opraví a Hanyou má celou noc na to, aby se naučila minulý čas. Večer sem dám další díl Iníka. Dala bych ho sem dřív, ale když jsem to odeslala, NĚKDO mi napsal, že mě AUTOMATICKY ODHLÁSIL!!! Takže milá Hanyou, napiš si to znova...

Věnování pro Wikiss

23. února 2008 v 19:38 | Hanyou |  Videa
Nechť se hvězdičky skloní nad blonďatou hlavinkou mé předrahé sestřenky a osvítí tak myšlení její, neboť mne již nebaví jak do sebe furt rejpeme. :-)

Toto je věnování pro Wikiss! Takže tu máme něco, co se dívkám nesmí dělat. NESAHEJ NA OCÁSEK:




a BEDNAYA NASTYJA:

Jaký jsem typ?

23. února 2008 v 13:07 | Hanyou |  Já, má rodina a mé další já
Na My Asian Dreams jsem našla test Jak se stát anime postavičkou. Tohle jsem si prostě MUSELA vyzkoušet a tak jsem se dozvěděla věci, které jsem už předtím tušila... Y_Y. Ale to nevadí, hlavně, že vím co jsem, ne? ^.^

Jsem něco mezi Typ č.6: Carefree and childish a Typ č.7: Protective and unexperienced, tedy Belldandy+Chii+Nyu/Lucy

Jakým typem jste vy?

InuYasha - Můj peckový výlet do minulosti 3

18. února 2008 v 6:25 | Hanyou |  Povídky - moje
Tohle je trošičku delší povídka, snad se bude líbit. I když...
"Jsi ten největší úchylák v celém Japonsku!!!"
"Sango, vždyť jsme se tak dlooouho neviděli..."
"Hm?" nikdy jsem nevěřila, že tímto slovem vyčerpám celý svůj slovník. "Zdá se mi to nebo začnou padat facky?"
"Co?" zeptal se InuYasha. Očividně byl zamyšlený. Najednou se ozvalo plesknutí doprovázené výkřikem.
"Miroku!!!"
"To dělá ta prokletá ruka!"
"Ty nemáš jen prokletou ruku, ty máš zvrhlé myšlenky a nechutnou fantazii!!!"
"Á, Romeo a Julie se vracejí," usmála jsem se.
"Doufám, že z Miroka něco zbyde," podotkl posměšně Inuyasha.
"Aspoň ta jeho ruka určitě," přidal se Shippo.
"Já se sázím, že jí bude mít nejmíň pětkrát zlomenou," usmála se Kagome.
"No, hlavně, že ho bezpečně poznáme. Naraku by těžko okopíroval jeho styl."
"Naraku a styl ´Mirokova prokletá ruka´?" zkoušeli jsme si to představit. "Brrrrrrr!!!"
"Dost téhle debaty nebo budu zvracet," otřásla jsem se. Na druhou stranu jsem si vzpomněla na chvíli, kdy jsem doma z nudy nakreslila Naraka v růžových šatičkách s kytičkami ve vlasech. Nerada to říkám, ale byl tak KAWAII!!!!!!! Za zatáčkou jsme potkali tu šťastnou trojici. Sango si spokojeně prohlížela své dílo na Mirokově tváři a Kirara se podrbala za ouškem, jako by vyjadřovala co si o těch dvou myslí (máte u svých zvířat taky takový pocit?).
"Ahoj!" pozdravila je nadšeně Kagome a hned se o mě rozpovídala. Jen jsem zírala na Kiraru, která na mě potěšeně zamrkala. Byla tak KAAAWAAAIII!!!!!!!!!!!!
"Vítej v Japonsku, Lucko," podal mi ruku Miroku. Trochu jsem se rozklepala. Kdo má možnost podat ruku mnichovi, který je tak nějak v mém čase pár set let mrtvý?
"Ahoj, Miroku," usmála jsem se, ale to asi byla chyba.
"Povinešmidítě?" řekl potichu a tak rychle, že kdybych ho neznala, požádala bych ho o opáčko. Tohle ale bylo... Prostě mi z té věty naskočila husina a najednou se moje ruka vymrštila.
"PLESK! BUM!"
Bum? podivila jsem se. Co kromě mé facky mohlo... Aha, Sango asi má výborný sluch. Miroku byl opět praštěn bumerangem.
"Sango, to nebylo potřeba..." zasmál se nervózně Miroku.
"Seš hnusnej úchylák!" řekla Sango temně a vražedně se na něj podívala. Teda, šel z ní vážně strach a taky bych byla přísahala, že se najednou kolem setmělo!
"Nepůjdeme dál?" ozvala se váhavě Kagome. Sango jen přikývla, ale stále sledovala Miroka. Upřímně řečeno, já ho taky radši pozorovala. Nikdy nevíte co ho napadne. Ale on si jen povídal s InuYashou. Povzdychla jsem si. Byla to trošičku nuda, i když jsem ze Sango vytáhla nějaké věci o Japonsku, boji s démony a ještě pár maličkostí s vařením (naši jsou doteď vedle kde jsem ty recepty vzala!). A protože mám nějaký náskok před Kagominou dobou, pár věcí jsem jí řekla a taky na velkou žádost jsem ze sebe dostala kousek Wall To Wall od Chrise Browna. Iníkovi to ale totálně nic neříkalo a Sango se to taky moc nelíbilo. Spolu s Kagome jsme jí vysvětlily jaká je hudba u nás. Pak jsem zazpívala z Drákuly Jsou v nás. To na Iníka zabralo. Bohužel jsem si dost pozdě uvědomila co se stalo s jeho maminkou. Začala jsem se zlobit sama na sebe. Kagome na mě začala zkoušet hádanky. Nakonec jsme se zapojili do téhle hry všichni (To je ale blbost! - InuYasha). Přiznávám, že moje bystrost v hádankách je daleko za tou InuYashovou, ale něco jsem přece jen uhádla. Iník nechtěl ani říct nějakou hádanku, že prý žádnou nezná. Tak přišla řada na mě. A tehdy mě osvítilo světlo Otaku a Wolfs Rain.
"Takže," začala jsem, "když se květina rozevře, otevřou se vlčí oči. Když květina uvadá, jak tato hádanka skončí?"
"Eh?" vyrazili ze sebe všichni.
"Stupidní hádanka o konci světa!" odfrkl si Iník.
"InuYasho, právě jsi povýšen na nositele První Hádanky Otaku!" řekla jsem slavnostně.
"HE? ON TO UHODL???" vykulili všichni oči a zadívali se na nebohého Iníka.
"A co?" zavrčel. Tady jsem se pousmála, protože jsem si vzpomněla na Hrad za zrcadlem, kde stejnou větu řekl Kagome u ohně. Chvíli se dohadovali a nakonec jsme se utábořili. Nabídla jsem se, že nachytám nějaké ryby. Moc mi nevěřili, ale když jsem se vrátila s velkým úlovkem, uznali mé schopnosti "pouličního kluka". Bylo až komické, když chtěl Iník vzít Shippovi jeho rybu. Kagome na Iníka varovně křikla a já se posadila mezi Shippa a Iníka. Myslím, že to bylo poprvé, kdy v klidu povečeřel.
"Hej," oslovil mě Iník. "Když proskočíš studnou, nepřistaneš v Kagomině době?"
"Hm," tuhle možnost jsem do svého plánu Užít-si-výlet-a-vypadnout nezapočítala.
"Tak na nějakou dobu bude u nás nebo se vrátí domů," řekla Kagome.
"Bydlet nějakou dobu? To jako že počká u vás doma nebo sem bude chodit s tebou?"
"Pomoc by se nám hodila."
"Feh, vždyť nemá ani důvod nám pomáhat. Jí Naraku nic neudělal."
"Jestli do toho..." začala jsem.
"Určitě by nám mohla pomoct, vždyť umí zacházet s prakem," přidal se Shippo.
"Ty mlč! A kdyby u vás nějakou dobu bydlela a pak by se vrátila domů, nemyslíš, že by už na to byla stará?"
"Hele," snažila jsem se něco říct, ale moje snahy hatily názory ostatních.
"Já prostě říkám..."
"To je to, InuYasho! Mluvíš a nemyslíš!"
"Nemohli byste..."
"Tahle debata vážně nemá..."
"Já prostě nevím proč se tu má plést!"
"O CO TI JDE???" vyjela jsem nahlas. Všichni zmlkli.
"Nemám čas chránit děcka jako ty! Mám už tak dost práce s Kagome!"
"Jak to myslíš? Já se o sebe dokážu postarat!" hájila se Kagome.
"Já taky! Myslela jsem si, že jsi prima kluk, který se nenechal zkazit vlivem ostatních démonů, ale teď vidím, že jsi příjemný jak Duelgo v poušti!" vykřikla jsem a vstala.
"Lucko, kam jdeš?" zavolala Kagome.
"Vybít si vztek! Na tom dutohlavci to nemá cenu!" odpověděla jsem a zalezla do lesa. Nakopala jsem cestou všechny kameny a větve, na které jsem narazila a vykřičela si málem hlasivky nadávkama. Nepomohlo to. Sedla jsem si na kámen a vztekle uvažovala čí je to všechno vina. S uspokojením jsem si představovala, jak Iník hloubí jámu po Kagominích Osuwari. Jak ubíhaly minuty, pomalu jsem se uklidňovala a začalo mi být všeho líto. Opřela jsem si bradu o kolena a dívala se před sebe.
"Jsem tak blbá," zašeptala jsem. Bylo mi do pláče. Kvůli pár slovům jsem se málem pořádně vztekla. Zavrtěla jsem hlavou. Bylo to teď jiné. Jako kdyby tu hádku a ten vztek prožil někdo úplně jiný před mnoha lety. Pohlédla jsem na hvězdy. Byly neuvěřitelně jasné. U nás moc hvězdy nevidím. Zamrkala jsem. Něco proletělo přes mé zorné pole. Zapřemýšlela jsem. Bylo to dlouhé, to vím jistě. Mělo to asi bílou, možné modrou barvu... Vyskočila jsem na nohy. To bylo zlé!
"Nehýbej se," ozvalo se za mnou. Zaúpěla jsem. Proč zrovna já? "Otoč se!"
"Ahoj Kikyo," řekla jsem. Kikyo vážně vypadala jako Kagome. Kikyo se mi ale zdála o trochu starší. Není divu, že si je Iník v první chvíli spletl.
"Jak to, že mě znáš?" zeptala se a napnula tětivu víc. Jé, já vám to neřekla! Mířila na mě šípem a kolem ní byli její sběrači duší.
"To je na dlouho," pokrčila jsem rameny a vzpomněla jsem si na větu, která se v těchto případech říká. Začíná to nějak takhle: To nevadí,...
"To nevadí, já mám hodně času," řekla. Vida! Takže i tady je ironie, že?
"Z legendy o kněžce, polovičním démonovi, dívce z budoucnosti a zlém démonovi."
"Legendy?" opakovala Kikyo.
"Er, mohla bys na mě přestat mířit? Je to trochu nepříjemný a vrazí se ti to do rukou."
"Kdo jsi?" zeptala se Kikyo a dala šíp do toulce.
"Z budoucnosti. O trošinku vzdálenější, než je Kagome. Jsem tu náhodou," dodala jsem.
"Kolik vás sem ještě přijde?" řekla Kikyo pro sebe. Jeden ze sběračů kolem mě začal kroužit.
"Hej, co je s tebou?" zabručela jsem na něj. Podíval se na mě tak vševědoucím pohledem, že mi to až bralo dech. Jako by existoval od počátku Nicoty a žil do konce vesmíru.
"Jako bys byla..." začala Kikyo, ale nedopověděla. Ten sběrač se k ní přitočil a něco jí telepaticky říkal.
"Chápu," řekla a podívala se na mě.
"Ehm, co se děje?" začala jsem být nervózní.
"Ty," řekla trochu chladněji a znovu na mě namířila. "Máš v sobě několik duší jako já."

Z domova

17. února 2008 v 20:45 | Hanyou |  Já a moje kecy, kecy, kecy, kecy
Ufff! Měla bych si tady udělat zpovědnici, bylo by to vážně bezva. No nic...
Tenhle víkend je vážně DEN BLBEC! Komu se poštěstí, aby si za pouhé 2 dny s mamkou vyříkal všechny nespravedlnosti, které se mu za 18 let staly? Nevím čím to je, ale ta moje změna nálad mi už taky leze na nervy. A dneska to bylo ještě horší:
Já: "Ty si zase dneska příjemná, co?!"
Máma: "Jo, jsem příjemná a nechtěj, abych se zvedla!"
Já: "Drž hubu!"
Hrůza! Divím se, že po mě nevystartovala!


No, ale zatím jsem se stačila uklidnit, než mě zase navečer nezačal zlobit brácha. Fakt si jednou může s Tittonem podat ruku! -_- Nakonec nám vrátil scener, který si půjčil "na víkend" (trvalo to přes osm měsíců!!!) a vrátil nám i časopisy, které jsem už oplakala. A tady jsem našla inspiraci v jednom článku. Bude to další z příběhů, které se chystám napsat. No, za chvíli sem asi ještě něco dám, pokud nebudu vyhozena od pc. ^-^

PS: Wikiss, ty potvoro, zapni si ICQ! :-)

Sweeney Todd

16. února 2008 v 20:05 | Hanyou |  Filmy
Vzali mu rodinu. Zničili jeho sen. Odsoudili ho. Nyní se vrací jako
Sweeney Todd

Ano, je to TEN Sweeny Todd! Tedy charismatický, skvělý *zasněná*, úžasný *zvýšený tep* a pro mě úúúplně sexy Johny Depp!!!!! *roztává*

Chcete se dozvědět víc? Následujte Sweenyho v Movie czech

Cestičkou domů

12. února 2008 v 21:52 | Hanyou |  Já a moje kecy, kecy, kecy, kecy
Zoufale jsem hledala jak psát hiraganou a narazila jsem na jednu stránečku. I když na ní není nic moc, něco mi říkalo, že tahle stránka je nějak vyjímečná! Bohužel, její majitel se nám z ní ztratil, tak tedy posílám jedno velké přání:
Odkaz najdete v Oblíbené stránky!

Mythbusters

12. února 2008 v 10:22 | Hanyou |  Videa
Jeden menší dodateček. Znáte Bořiče mýtů? :-D